Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Zahraničí / Vive la France!

Vive la France!

Škola pomalu ani nezačala a početná skupina franštinářů (doplněná o další zájemce) se už chystala na výlet, a rovnou do města lásky – Paříže.

Za zvuku drkotajících kufrů a hlasitého smíchu se všem podařilo naskládat do autobusu tak, aby čtrnáctihodinová cesta proběhla co nejpohodlněji. V Praze se k nám připojil sympatický pan Honza, náš průvodce, a my již v plné sestavě zamířili přes Německo do Francie.

Brzy po rozednění jsme vjeli na okraj Paříže a s nosy přitisknutými na okna jsme rozespalýma očima sledovali, jak se před námi odkrývá bludiště ulic končící v nedohlednu. První nedočkavci se rozhlíželi a hledali, kde jen může být, když vtom se před námi Eiffelovka vynořila v celé své kráse. Autobus zastavil a první den objevování evropské metropole mohl začít.

Výstup na Eiffelovu věž, projížďka lodí po Seině či prohlídka Musée d’Orsay je jen krátkým výčtem toho, co bylo k vidění. Po nabitém dni jsme se plně spokojení (s telefony plnými unikátních fotografií) ubytovali ve Formulích 1 a já (nevím, jak ostatní) padl na postel vyčerpáním. Dopoledne druhého dne se neslo ve znamení poznávání města samotného. Odbočili jsme i do bočních ulic plných menších obchodů, kde se mísily vůně sýru a rybáren, a zkušený pan Honza nás seznámil se zajímavými fakty o životě Francouzů. Naše krátká pouť skončila před katedrálou Notre Dame, po které následoval doslova zlatý hřeb – zámek ve Versailles. Ani dvouhodinová fronta klikatící se přes celé nádvoří většinu neodradila od návštěvy legendárního sídla Ludvíka XIV. a pohledu na přilehlé zahrady.

Z klasicismu jsme se za půl hodiny přenesli v čase do supermoderní čtvrti La Défence, kde se mnozí zásobili vínem, sýry a kořením jako suvenýry.

Po poslední (pro někoho probdělé) noci na nás čekal Louvre s Monou Lisou, bazilika Sacré-Coeur a za broukání: „Aux Champs-Elysées, …“ i nejznámější bulvár ve Francii. Třešní na dortu nemohlo být nic lepšího než vyhlídka na noční Paříž z montparnasského mrakodrapu. V deset hodin večer se Eiffelovka rozzářila nám na rozloučenou a my se s labužnickými úsměvy na tvářích vydali autobusem vstříc České republice.

Filip Kukla (8.B)

24.9.2018, 11:03, 18 obrázků


obrázek 3285 obrázek 3284 obrázek 3283 obrázek 3282
obrázek 3281 obrázek 3280 obrázek 3279 obrázek 3278
obrázek 3277 obrázek 3276 obrázek 3275 obrázek 3274
obrázek 3273 obrázek 3266 obrázek 3264 obrázek 3262
obrázek 3261 obrázek 3260